Dôveryhodnosť a pravdivosť inf.

V prostředí Internetu může doslova každý, kdo má počítač a připojení k veřejné datové síti publikovat jakékoliv informace. Chybí kontrolní autorita při publikování a objem dat neustále rastie.

Jednou ze stěžejních otázek při využívání informací na Internetu je jejich důvěryhodnost, tj. zda jsou objektivně správné a pravdivé. V tomto prostředí je totiž identifikace chybné informace poměrně obtížná a pojem důvěryhodnost zde získává ještě větší význam. To, že informační zdroj obsahuje chybnou informaci, nemusí nutně znamenat problém, pokud jsou uživatelé schopni tyto informace odlišit.

 

 

a) záměrně zkreslené a matoucí informace
Falešné informace jsou takové, které se snaží dosáhnout účelového chování čtenáře. Tyto stránky často vypadají velmi věrohodně. Patří sem informace typu „pověsti” (angl. rumour, hoax) - jde o neověřené tvrzení nebo informaci, která je rozšířena a dále předávána bez ověření pravdivosti. Informace tohoto druhu se šíří především v e-mailech a na webovských stránkách.

 

b) neautorizované informace
Tento typ informací se na webovských stránkách vyskytuje nejčastěji. Jedná se o informace, jejíž zdroj není uveden. Ze stránek tohoto typu není vždy jasné, zda autor předkládá své vlastní tvrzení, nebo zda se jedná o převzetí cizího textu.
 

c) autorizované, seriózní informace
Je znám autor, zdroj informace a zároveň je jasný i důvod, proč je tato informace publikována.
Umět rozpoznat důvěryhodné informace na Internetu je poměrně obtížné. Při analýze stránek je doporučováno položit si pět otázek: KDO je autor? O ČEM píše? KDE, na čí adrese je sdělení vystaveno? KDY bylo sdělení vystaveno? PROČ, co je cílem vystavení? Dále je vhodné posoudit vzhled stránek a využít externích zdrojů, nejlépe autorizovaných.
Je vhodné nad informacemi z Internetu přemýšlet a snažit se je ověřit i z jiného zdroje.